Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

reklama

53 fotek, 7.7.2016, 29 zobrazení, 8 komentářů | architektura, cestování, ostatní
Do přírodní scenerie je zde citlivě zasazeno na rozloze pěti hektarů šest desítek naprosto věrných miniatur významných stavebních a technických památek z celé České republiky. Jedinečná atrakce se nachází na vrchu Krakonoš, který se tyčí přímo nad Mariánskými Lázněmi. Každým rokem bývají doplňovány další a další modely...
122 fotek, říjen 2010 až červen 2016, 98 zobrazení, 2 komentáře | architektura, cestování, krajina, příroda, vesnice
Obec se rozkládá na úpatí Pálavských vrchů. Do katastru obce zasahuje i chráněná krajinná oblast Pálava, přírodní rezervace Věstonická nádrž a malou částí také národní přírodní rezervace Děvín. Aktuálně zde žije zde 433 obyvatel.
Obec byla založena krátce před rokem 1312 na tehdejším majetku hradu Děvičky. V roce 1334 získali mikulovské panství a hrad Děvičky Liechtensteinové. Od té doby, po více než 500 let, byl osud s tímto panstvím úzce spojen. V listině z roku 1336 se obec jmenuje Nové Věstonice – Novo-Wistanicz. O obci jako o Ober Wisternitz (Horních Věstonicích) se poprvé píše až v roce 1414 v liechtensteinském urbáři.
Roku 1769 byl v obci vystavěn a vysvěcen kostel sv. Rosalie, který o 84 let let později prošel důkladnou rekonstrukcí. Mezi chráněné památky je zapsána také budova fary z poslední čtvrtiny 18. století, kříž u kostela, socha sv. Floriana na návsi a boží muka na odbočce do Perné při cestě do Mikulova.
V katastru obce se nacházejí pozůstatky nejméně známého třetího hradu na Pavlovských vrších – Neuhausu, Nového hradu. Hrad nechal postavit moravský markrabě Jan Jindřich v letech 1368 až 1376 na obranu zemské hranice a jako protiváhu sousednímu Liechtensteinům. V době válek se i on dostal do rukou tohoto rodu a pravděpodobně byl zničen za husitského tažení jižní Moravou v roce 1426.
81 fotek, duben 2015 až červen 2016, 103 zobrazení, 1 komentář | cestování, dokumenty, krajina, příroda
Jsou to bezpochyby jedny z nejlepších viničních poloh u nás, které dávají výjmečná a charakteristická vína, zejména Ryzlinku vlašského...
91 fotek, 8.5.2016, 107 zobrazení, 13 komentářů | architektura, cestování, krajina, příroda
Svatý kopeček (363 m n. m.) je jeden z kopců Pavlovských vrchů. Bradlo z jurských vápenců má tvar oválného hřbetu s plochým vrcholem a se strmými srázy. Na Svatém kopečku se nalézá množství zákonem chráněných druhů rostlin. Proto byl již v roce 1946 vyhlášen botanickou rezervací a od roku 1992 přírodní rezervací. Původní rostlinné druhy se udržely ve stepním společenstvu na vrcholu Svatého kopečku. Na jižních svazích roste druhově pestrá skalní step (kosatec nízký, kavyl Ivanův, ožanka horská). Unikátní je zde výskyt několika druhů parazitických záraz. Východní svahy pokrývají křoviny s dominantním hlohem, severní svahy byly v minulosti zalesněny. Na stepích se hojně vyskytuje teplomilný hmyz Svatý kopeček představuje také velmi bohatou lokalitu pro živočichy vázané na stepní a lesostepní biotopy. Z ptáků zde můžete spatřit např. ťuhýka obecného nebo drozda zpěvného, z plazů pak ještěrku obecnou či ještěrku zelnou a další. V opuštěném lomu sídlí také jeden pár Výra velkého.
Na vrchol Svatého kopečku až k poutní kapli sv. Šebestiána, zvonici a Božímu hrobu vás zavede křížová cesta.
Křížová cesta na Svatý kopeček v Mikulově patří mezi první poutní místa na jihu Moravy a je jednou z nejstarších křížových cest v českých zemích. Celá křížová cesta zahrnuje celkem 17 objektů: 14 kapliček křížové cesty, kapli sv. Šebestiána, zvonici a kapli Božího hrobu.
Kaple sv. Šebestiána na Svatém kopečku, původně nazývaném Tanzberg, tvoří nepřehlédnutelnou dominantu Mikulova. Její základní kámen byl vysvěcen 2. července 1623, rok poté, co se v Mikulově a okolí rozšířila epidemie moru.
V roce 1632 vyrostla na temeni Svatého kopečka stavba samostatně stojící zvonice – kampanila. Za příznivého počasí můžete nádherný hlas zvonu slyšet až do vzdálenosti 20 km od Mikulova.
Boží hrob - Zdejší stavba je napodobeninou původního jeruzalémského Božího hrobu, do kterého byl uložen Ježíš po té, co zemřel na kříži. Ačkoli se dlouho vedly spory o stáří této kaple, objevy z let 2009 až 2010 umožnily její vznik datovat před rok 1644.
82 fotek, 8.5.2016, 106 zobrazení, 21 komentářů | architektura, cestování, krajina, města
Někdejší liechtensteinský a později dietrichsteinský zámek, stojící na výrazném skalním útesu tvoří již několik století nepřehlédnutelnou dominantu Mikulova.
Původně zeměpanský hrad byl Přemyslem Otakarem II. v roce 1249 udělen v léno Liechtensteinům. Ty na konci 16. století vystřídali Dietrichsteinové a za jejich vlády získal po požáru v roce 1719 zámek svou dnešní podobu. V roce 1945 při ústupu německé armády zámek do základů vyhořel, avšak díky péči Spolku pro obnovu mikulovského zámku byl v 50. letech náročně opraven. K nejzajímavějším součástem zámku patří zámecká knihovna a sál předků. Nyní je zámek sídlem Regionálního muzea v Mikulově a naleznete zde hned několik zajímavých expozic.
Zámecká zahrada v Mikulově je jedním z největších zahradních areálů hradního typu České republiky. Tvoří ji četné zahradní terasy, položené v různých výškových úrovních po obvodu Zámeckého kopce. Od svého založení na přelomu 16. a 17. století do konce druhé světové války patřila mezi významná díla zahradní architektury. Dlouhá poválečná desetiletí však nebyla udržována a téměř zanikla. V současnosti jsou jednotlivé zámecké terasy postupně obnovovány jejími správci a majiteli zámku - Regionálním muzeem v Mikulově a Jihomoravským krajským úřadem.
Nová kompozice se svým charakterem navrací k původní etapě svého vývoje - italské barokové zahradě na terasách. Důvodem je úplný zánik poslední realizované úpravy - přírodně krajinářské zahrady anglického typu, čímž se ve své celistvosti obnažily nejen půdorys původní barokové zahrady (1611-1784) a její stavební dominanty, ale i barokní princip budování prostoru jako celku. Myšlenková a kompoziční vazba zahradních teras na interiéry a architekturu zámku, města a okolní krajiny se stává opět zřetelně čitelná.
Podrobnější informace na: http://www.rmm.cz/czech/zahrada_mesto_krajina_text.html#zahrada_mesto_text
119 fotek, jaro, 119 zobrazení, 13 komentářů | cestování, krajina, příroda
Je součástí CHKO Pálava. Jedná se o jednu z nejcenějších stepních a lesostepních lokalit jak z botanického, zoologického, tak i geologického hlediska.V rezervaci bylo zjištěno více než 600 druhů vyšších rostlin, tj. takřka čtvrtina všech rostlinných druhů přirozeně se vyskytujících na území České republiky.
Kopce jsou tvořeny vápencem, na kterém se vytvořily jedinečné skalní, stepní a lesostepní ekosystémy s mimořádně bohatou teplomilnou flórou a faunou. V minulosti byla rezervace mnohem více odlesněna a také byla více hospodářsky využívána. V severovýchodní části rezervace se nachází hrad Děvičky, který je dnes zříceninou.
V roce 2015 byl po velmi dlouhých desítkách let zpřísupněn i samotný vrchol 550 metrů vysokého Děvína, nejvyšší hory na Pálavě u Mikulova. Až dosud se přitom turisté dostali jen zhruba 200 metrů pod něj. Na vrchol Děvína byl zakázán vstup zhruba před 70 lety, když na něm armáda postavila vysílače. Tato zařízení byla před deseti lety stržena. Na místě, kde dříve vysílače stály, je jen betonový základ zarostlý mechem.
Pro kytičkáře:
http://www.naturabohemica.cz/devin-kotel-souteska/
64 fotek, 20.4.2016, 125 zobrazení, 9 komentářů | architektura, cestování, krajina, ostatní, vesnice
Dívčí hrady dostaly své jméno podle třech skalních útvarů, stojících přímo před zříceninou ve svahu. Podle pověsti představují zkamenělé dívky. Proto se také Dívčí hrady nazývají jako Děvičky či Maidberk (Maidenburg).
Tato nepřehlédnutelná dominanta krajiny se tyčí na severním okraji hřebene Děvína, přímo na vysoké vápencové skále, nepřístupné ze tří stran. Hřeben Děvín zahrnuje s nadmořsku výškou 549 metrů největší vrchol Pavlovských vrchů. Na vyšším vrcholu se nachází televizní vysílač, na nižším (428 m n. m) pak právě samotná zřícenina hradu Dívčí hrady.
Hrad je poprvé zmiňován roku 1222 pod slovanským jménem Dewiczky. V dané době byl majetkem královského panství. Roku 1344 hrad postoupil český král Jan Lucemburský šlechtickému rodu Lichtenštejnů, který jej následně vlastnil až do roku 1575. Ve vlastnictví je následně vystřídali Ditrichštejnové.
Původní hrad byl z velké části dřevěný. V polovině 14. století pak proběhla přestavba na zděný gotický hrad. V 16. století došlo na hradě k zesílení opevnění a přistavěna byla také renesanční dělová bašta. Během třicetileté války, respektive v roce 1645 byly Dívčí hrady dobyty Švédy, kteří celý hrad vyplenili a zapálili. Hrad pak již sloužil jen jako hlásná strážní pevnůstka, a to až do konce 18. století. Dívčí hrady byly definitivně opuštěny v počátcích 19. století.
Zachovány jsou obvodové zdi a renesanční bašta se střílnami
Milovice 6
74 fotek, 20.4.2016, 135 zobrazení, 11 komentářů | architektura, cestování, krajina, příroda, vesnice
Původně ves stávala 1,5 km jihovýchodním směrem od svého nynějšího umístění, roku 1252 však byla zcela zničena při nájezdu Kumánů. Zachovaly se pouze zbytky jejích základů. Kolem roku 1259 pak byla osada vybudována znovu, tentokrát již na stávajícím místě. Nové osazenstvo tvořili převážně Němci. Stará slovanská osada patřila původně ke královskému hradu Děvičky. Její nejstarší dochovaný název Milwitz pochází ze 14. století. Roku 1332 Milovice získali Lichtenštejnové, kteří vlastnili také sousední mikulovské panství.
Na životě obce se výrazně podepsaly války, které se prohnaly zdejším krajem. Skutečnou katastrofou pro místní obyvatele byla třicetiletá válka, během které tu zcela zanikly tři čtvrtiny z původních 44 selských usedlostí. Rozsahem škod patřila ves k nejvíce postiženým na mikulovském panství. Zpustošen byl i místní kostelík, zasvěcený sv. Osvaldovi. Ten byl postaven na místě původní kaple. Dochované záznamy uvádějí, že roku 1629 proběhla celková rekatolizace zdejšího obyvatelstva. Tu zde prováděl kardinál Dietrichstein a jím zřízená mikulovská kapitula. Roku 1672 byl místní kostel znovu vysvěcen, v této době měl již nynější podobu. V současnosti je milovický kostel zapsán do seznamu památek, stejně jako hřbitovní brána s renesančními prvky ze 17. století a boží muka u silnice k Pavlovu.
Další ranou pro obec byly napoleonské války a nevyhnula se jí ani válka prusko-rakouská. Velký vliv na charakter Milovic měla také druhé světová válka. Po jejím skončení zde došlo k odsunu německého obyvatelstva a následnému osidlování obce lidmi z vnitrozemí.
V současnosti v obci žije na 456 stálých obyvatel.
Obec sousedí s národní přírodní rezervací Křivé jezero a pahorkatina jihozápadně od obce je součástí chráněné krajinné oblasti Pálava. Také doubravy Milovického lesa jižně od Milovic byly vyhlášeny přírodní rezervací Milovická stráň, která postupně přechází v rozsáhlou oboru plnou zvěře. Z vinice Strážný vrch na vrcholu Brněnského kopce se otevírá nádherný výhled na Pálavu, Pavlov a jeho viniční tratě..
74 fotek, říjen 2010 až červen 2016, 242 zobrazení, 10 komentářů | architektura, cestování, krajina, příroda
Prvotním důkazem o pěstování révy vinné ve Strachotíně ( dříve Tracht) je samotný erb obce, o němž jsou zmínky již v polovině 16 století. K rozvoji vinařství v regionu pod Pálavou v 16. století přispěli hlavně Novokřtěnci ( Habáni). V sousedních Dolních Věstonicích jsou dodnes dochované habánské sklepy ale nejsou doklady, že by Habáni hloubili sklepy i ve Strachotíně. K dalšímu rozvoji došlo v 17.století, kdy je uváděna spotřeba vína 55 litrů na osobu a rok. Dokladem tohoto procesu jsou mapy Jana Kryštofa Müllera z roku 1720, 1760, kde se objevují první lokality s výsadbou révy vinné.. Na dalších historických mapách z roku 1840 a 1880 najdeme konkrétní zákresy parcel s vinicemi ve Strachotíně a také první zákresy sklepů na Sklepní ulici
Dílo z pískovce, které se už tyčí nad Strachotínem, má podobu dvou soch symbolizujících apoštoly Slovanů – Cyrila a Metoděje. Mezi nimi je mezera ve tvaru kříže. Památník připomíná příchod slovanských věrozvěstů ze Soluně na Moravu i první západoslovanský stát.
Více informací na:
http://strachotin.cz/p/obec/historie.htm
45 fotek, 15.11.2015, 237 zobrazení, 16 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, kultura, města
Židovské společenství již od 15. století výrazně ovlivňovalo život a vývoj města Mikulov. Čtvrť byla tvořena 317 domy natěsnanými v úzkých křivolakých uličkách v podzámčí. Stávala zde talmudská škola, v níž působila řada učenců a rabínů. V dobách rozkvětu žilo v Mikulově 3500 Židů, kterým sloužilo 12 synagog a modliteben, jen o pár méně než v Praze. Zachovala se pouze Horní synagoga, která dnes slouží jako výstavní a koncertní síň, a několik objektů především v Husově ulici, kde je dnes mnoho malých hotýlků,kavárniček a galerií. Ve druhé polovině 16. století v Mikulově působil také legendární rabbi Löw-Jehuda Löw ben Becalel, údajný tvůrce pražského Golema.
HORNÍ SYNAGOGA
Pochází z roku 1550, tedy z doby, kdy v Mikulově působil rabi Löw. Její současná barokní podoba vznikla kolem roku 1720 po požáru zámku a židovské čtvrti. Synagoga představuje poslední dochovaný příklad templu tzv. polského typu u nás. Vyznačuje se čtveřicí kupolí, nesenou čtyřmi sloupy, jež stojí uprostřed síně. Po rekonstrukci v letech 1977–1989 sem byla umístěna expozice věnovaná moravským Židům. V letech 2011-2014 proběhla v rámci projektu "10 hvězd - revitalizace židovských památek v ČR" rekonstrukce mikulovské synagogy.
http://www.mikulov.cz/turistika/pamatky-a-prohlidkove-objekty/pamatky-zidovske-komunity/historie-zidovske-ctrvti/
48 fotek, 27.10.2015, 266 zobrazení, 6 komentářů | cestování, krajina, příroda
V k.ú. Březí se nachází 103,0655 ha vinic t.j. 365 109 ks keřů v proslulých viničních tratích Ořechová hora a Liščí vrch. Tyto vinice patří mezi nejteplejší místa na jižní Moravě. Jejich expozice je jižní až jihozápadní. Půdy jsou zde jílovité s vápencovým podložím, místy spraše či záhřevnější a bohatší černozemě. Rodí se zde opravdu krásná a velká vína, která důstojně reprezentují ta místa, odkud pochází. Takřka každoročně jsou vína z Březí zastoupena mezi Top 100 vín České republiky – Salon vín ČR.
Liščí vrch
Znamenitá poloha poskytuje špičková vína. Vinice jsou na mírném svahu s jižní expozicí se sklonem 12 %. Půda je velmi rozmanitá od černozemě až po jíly s vyšším obsahem vápníku, taktéž kolem 10%, nadmořská výška je kolem 220 m.n.m. Obzvláště se tu daří Ryzlinku vlašskému, Ryzlinku rýnskému, Rulanskému bílému, nebo Veltlínskému zelenému. Vína se pak vyznačují ve vůni kořenitostí, mandlovostí, ovocitostí a minerálností. V chuti pak hutností, specifickou těžkostí a kořenitou mandlovostí až se slanou dochutí.
Ořechová hora
Jde o vynikající polohu, která poskytuje nádherná a velmi specifická vína. Trať je jižní expozice, nadmořská výška je kolem 260 m.n.m. Půda je zde jílovitá, místy sprašovitá s vápencovým podložím a obsahem pro révu dostupného vápníku kolem 10 %. Obzvláště Ryzlink vlašský poskytuje výjimečná vína, která se ve vyšší zralosti hroznů vyznačují: Ve vůni vlašský ořech v různých zralostech, suché listí ořešáku, rozinky, minerálností a ovocitostí. V chuti pak mohutností, medovostí, ovocitostí, slaností. Tyto vlastnosti a jim podobné můžeme najít i v jiných vínech. Vynikající poloha na vína burgundských odrůd, Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Pálava..

Více informací o obci na: http://simontimingeriu.rajce.idnes.cz/Brezi_u_Mikulova_-_sklepni_kolonie_U_rybnika
120 fotek, 27.10.2015, 269 zobrazení, 10 komentářů | cestování, krajina, příroda
Mezi jihomoravskými obcemi Březí, Dolní Dunajovice a Brod nad Dyjí se táhne ve směru severojižním úzký pás kopců. V porovnání se sousedními Pavlovskými vrchy je to vlastně jen pár nevýrazných kopečků, jejichž úpatí jsou většinou pokryta vinohrady. Nadmořská výška oblasti nepřesahuje 285 m n. m. (Janská hora).
Je to opravdu svérázný kus země. Ještě za války se všude kolem rozkládaly vinohrady, sady a polnosti – strmé terasy starých vinic jsou ostatně dobře patrné dodnes. Po odsunu původního obyvatelstva a po následné kolektivizaci zemědělství, zůstalo toto území z větší části ležet ladem. Život se v tomto koutu zastavil: staré kříže a kapličky, opuštěné vinohrady a neobdělávaná pole vytvářejí zvláštní dojem země bez lidí. Je to podivný ztracený svět…
Na vrcholu Růžové hory (282 m n. m.), nejvyšším místě Dunajovických kopců, roste památný strom – solitérní topol černý, který je vidět z dálky a ze všech směrů - z Pálavy, z Pouzdřanské stepi, ale i z rakouské strany, čili tvoří výborný orientační bod oblasti. Právě z tohoto místa je nejlepší rozhled.
Více zajímavostí na http://www.dunajovskekopce.cz/
34 fotek, 27.10.2015, 218 zobrazení, 3 komentáře | cestování, krajina, příroda
Vína z Novosedel jsou mimořádná mohutností, plností a vyrovnaností
s jedinečným charakterem.
Výjimečná kvalita novosedelských vín je dána výjimečností terroir to znamená půdy, která je na zdejších viničních tratích většinou tvořena štěrkem, pískem a jílem s velkým obsahem vápencových valounů a mimořádným mikroklimatem vytvářeným řekou Dyjí. Geologické podloží novosedelských viničních tratí je svým charakterem a stářím srovnatelné s geologickým podložím vinic charakteristickým pro oblast Médoc v Bordeaux, jejichž třetihorní sedimenty se usazovaly v zálivech stejného moře.
V hlinitých půdách Novosedelska se již dlouhá léta výborně daří odrůdám Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené na méně vhodně položených vinicích odrůdě Müller-Thurgau. Nově zde nacházejí dobrá stanoviště také francouzské odrůdy Merlot
a Cabernet Sauvignon.
V novosedelských vinicích se daří zejména RV, RR, mimořádná vína rodí RB, TČ, ZWa RM
Informace o charakteru vinic je nepřehlednější na stránkách http://marcincak.cz/vinice/
80 fotek, 11.10.2015, 259 zobrazení, 13 komentářů | architektura, cestování, krajina, kultura, příroda
Malebná romantická krajina, líný tok řeky Vltavy, divoký lužní les, malebné staleté stromy na skrytých loukách, zlatavá pole obilí i zdánlivě zapomenutá zákoutí se sochami a pavilony, kde se zastavil čas - to vše v sobě skrývá veltruský zámecký park, jeden z největších zámeckých parků u nás. Historické užitkové stavby i hlavní zámecká budova, přestože prochází náročnou rekonstrukcí, nabízí návštěvníkům pestré možnosti poznání a odpočinku.
Veltruské panství bylo odedávna sužováno častými povodněmi, které ovlivnily podobu zdejší krajiny i zámeckého parku. V roce 1710 řeka opět vystoupila z břehů a dvěma rameny rozdělila lužní les, čímž vzniknul velký ostrov o rozloze 290 hektarů.
Již zakladatel myslel od samého počátku na úpravu okolí svého letního sídla, a tak dle zápisů se můžeme dočíst, že v době výstavby zámku nakupoval semena květin, ovocné a okrasné stromy. V bezprostředním okolí zámku upravil krajinu ve francouzském stylu, který se vyznačuje především pravidelností, geometrickými tvary, střihanými dřevinami a bohatými květinovými záhony. Tato zahrada byla zničena při povodni v roce 1764 a již nebyla obnovena, protože se začal měnit názor na to, jak by mělo vypadat okolí lidského obydlí. Pravidelné geometrické tvary a sestřihané stromy a keře se jevily jako násilné přetváření přírody. Začala se tvořit podoba anglického parku, která nevyžaduje tak náročnou péči a zároveň volně splyne s okolní přírodou.
Při velkých povodních v roce 1784 a 1785 byl výrazně pozměněn vodní režim, protože Vltava opustila východní rameno. Jan Rudolf Chotek chtěl zachovat charakter ostrova, bylo tedy nezbytné znovu přivést vodu do bývalého říčního ramene. Bylo započato se stavbou nákladného regulačního zařízení se stavidly. Samozřejmostí bylo zachování zemědělských ploch, které přinášely panství finanční zisky. Tyto plochy byly zručně zakomponovány mezi okrasné složky, vznikl tak typ tzv. okrasného statku (ferme ornée).
Veltruský park měl především sloužit jako místo odpočinku a kratochvíle a místo společenských her panstva, k tomu účelu byl směřován jeho vývoj.
V jeho areálu se dodnes zachovalo několik romantických a antikizujících staveb.
více informací na oficiálních stránkách zámku: http://www.zamek-veltrusy.cz/o-zameckem-arealu/park/
28 fotek, 29.8.2015, 129 zobrazení, 7 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, krajina
Šestitisícové město je položeno na severním úpatí centrálních Brd,oblast historicky tvoří nedílnou součást tzv. Podbrdska.
Rozlehlý barokně-klasicistní zámek v sousedství zámku starého v západní části Hořovic, sídlo Bořity
z Martinic, Bruntálských z Vrbna a hessenských knížat von Hanau. Svoji současnou podobu objekt získal díky několika přestavbám. Prohlídkové trasy zahrnují historické interiéry, sbírku hracích strojků a automatofonů, galerii umělecké litiny či výstavu her a hraček šlechtických dětí.
Zámecký park se sochařskou výzdobou M. B. Brauna na severní straně uzavírá Sluneční brána.
39 fotek, 29.8.2015, 118 zobrazení, 12 komentářů | cestování, dokumenty, koníčky, ostatní
Zdice se nacházejí na rozhraní Českého krasu, Brd a Zbirožské vrchoviny na jihozápadním okraji Středočeského kraje. Muzeum představuje expozici železniční a silniční historické dopravní techniky a relikvie ze socialistické éry.
Více na jeho oficiálních stránkách: http://www.saxi.cz/index.php?page=o-muzeu
Pavlov 6
93 fotek, 20.8.2015, 231 zobrazení, 7 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, kultura
V roce 1995 byl soubor architektonických památek obce Pavlova státem prohlášen za památkovou rezervaci. K nejcennějším památkám v obci patří náves s řadou selských gruntů, barokní hřbitov, socha sv. Floriána a 19 vinařských domů se sklepy v České ulici. Opomenout nelze ani kostel sv. Barbory. Nad obcí na Děvíně se pak vypíná nejmohutnější památka - zřícenina hradu Děvičky.
Náves
Selské statky na návsi, které pocházejí z 18. století, nesou typické rysy barokní architektury inspirované prostředím nedalekého Mikulova. Bohatí sedláci, kteří svůj majetek rozhojnili výnosy z vinic dávajících kvalitní víno, napodobovali domy mikulovských měšťanů.
Hřbitov
Zajímavou památkou je i vesnický hřbitov pocházející z 1. poloviny 18. století. Hřbitov je obehnán zdí se čtyřmi válcovitými nárožními věžicemi krytými prejzovými taškami. Vstupní brána hřbitova má volutově tvarovaný štít s křížem.
Vinařské domy v české ulici
Vinařské sklepní domy, z nichž devatenáct je památkově chráněno, pocházejí ze 17. století. Obývali je drobnější majitelé vinic živící se převážně zpracováním vína. V přízemí lze vidět vstup do lisovny a do sklepa, na patře žil vinař se svou rodinou. Segmentově ukončený štít se šiškou a nikou pro sošku světce nese prvky baroka a je ovlivněn městskou architekturou blízkého Mikulova. Zdobnost štítů dokumentuje, jak bohatou vinařskou obcí Pavlov byl.
Hrad Děvičky
Na severním výběžku Děvína byl kolem roku 1222 postavený strážní zeměpanský hrad na ochranu zemské cesty směřující z Rakouska do vnitrozemí zvaný Dewiczky. Ve 13. století došlo ke kolonizaci kraje německým obyvatelstvem a od té doby se Děvičky začínají připomínat pod německým názvem "hauss Maydberch" (později Maidberg, Maidenburg). Roku 1334 hrad král Jan z Lucemburský udělil v léno Hartneidovi z Lichtenštejna a v moci Lichtenštejnů zůstal až do roku 1560. Lichtenštejnové také gotický hrad v době tureckého nebezpečí ve třicátých letech 16. století, stavebně upravili a vybudovali mohutnou baštu bránící přímé palbě na hrad. Od nich hrad koupil uherský šlechtic Ladislav Kerecsenyi, známý bojovník proti Turkům, který jej po roce 1572 prodal mikulovským Ditrichštejnům. Za třicetileté války hrad obsadili Švédové, kteří jej při svém odchodu v roce 1645 zapálili. V době dalšího tureckého nebezpečí roku 1683, sice stály na pustém hradě hlídky, ovšem opravován již nebyl. Ještě v roce 1784 hrad obýval hlídač, který zvonem upozorňoval okolní obyvatele na požár či blížící se bouři; po jeho smrti však již byl hrad opuštěn docela.
Převzato z ofiálních stránek obce:
http://www.obec-pavlov.cz/turisticke-zajimavosti/pamatky
20 fotek, 19.8.2015, 125 zobrazení, 3 komentáře | architektura, cestování, dokumenty
Lázně Lednice vznikly v srdci pozoruhodné krajiny Lednicko-valtického areálu. Před miliony let na tomto území bylo dno prehistorického moře, a když se při třetihorním vrásnění Morava zvedla ze dna, zůstala mořská voda uvězněna v podzemních slujích.
Jodobromová minerální voda Základním přírodním léčivým zdrojem lednických lázní je jodobromová voda, která je svým obsahem jódu jedna z nejkvalitnějších svého druhu v Evropě. Pravěké třetihorní moře pod povrchem země v hloubce 1250 metrů je výjimečným přírodním léčivým zdrojem. Nachází se v zemských hlubinách v uzavřené čočce a díky své vydatnosti bude dostupný i dalším generacím. Svým chemickým složením připomíná silně mineralizovanou vodu mořskou.
Vzhledem k tomu, že jsou to jsou nejmladší bezbariérové léčebné lázně v České republice, tak se tento areál neustále rozvíjí Zrekonstruvaný přístup z centa obce spolu s Kolonádou byl slavnostně otevřen minulý rok.
21 fotek, 18.8.2015, 130 zobrazení, 2 komentáře | architektura, cestování, děti, dokumenty
Umělá krápníková jeskyně vybudovaná štukovou technikou v poslední třetině 17. stol. v podzemí zámku Lednice a je součástí IV. prohlídkového zámeckého okruhu. V jeskyni je instalovaná výstava strašidel, čertů a dalších pohádkových bytostí. Velmi zajímavé je technické zázemí zámku, kde je k vidění např. centrální vytápění, nebo elektroinstalace z konce 19. století.
27 fotek, 15.8.2015, 143 zobrazení, 6 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, kultura, města
Počátky jeho historie sahají do 11. století, kdy byl v místech dnešního zámku po roce 1041 vybudován pohraniční hrad. V roce 1534 panství koupili bratři ze Žerotína, za nichž byl starý hrad přestavěn v renesanční zámek.
Dnešní podobu dostal zámek na počátku 19. století, kdy Lichtenštejnové budovali Lednicko - valtický areál. V roce 1945 se stal zámek majetkem československého státu, v dnešní době je ve správě města.
Značně zchátralý objekt i okolív současnosti prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Letos byla například zpřístupněna vyhlídka ze zámecké věže.
více obrazků z Břeclavi na :http://simontimingeriu.rajce.idnes.cz/Breclav

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.