Název

Hustopeče

Popis

Hustopeče měly kdysi nejrozsáhlejší plochy vinic a nejčilejší obchod s vínem na jižní Moravě. V současné době patří do Velkopavlovické vinařské podoblasti. V okolí Hustopečí se nalézají prvotřídní viniční svahy, a proto není divu, že má město bohatou vinařskou tradici, která trvá od středověku až do současnosti.
Kořeny hustopečského vinařství sahají hluboko do minulosti, nejstarší záznamy pocházejí již ze 13. století. Spolu s Mikulovem a Znojmem představovaly Hustopeče hlavní vinařská centra jižní Moravy. Mimořádnou vinařskou tradici dokládá mj. první hustopečská pečeť z roku 1322. Nese symboly vinařství – větvičku vinné révy s hrozny a vinařské nože. Své místo našly tyto vinařské atributy také ve znaku města. Záležitostmi vinařství se zabýval hustopečský horenský soud, nejpřísnější na Moravě, proti jehož rozhodnutí neexistovalo odvolání. Zlatým věkem hustopečského vinařství se stala doba, kdy město patřilo starobrněnskému klášteru Aula Regia (1323 – 1600). Vedle místních obyvatel zde měli své vinice především brněnští měšťané. Kromě toho se v Hustopečích nacházely vinice např. břevnovského, strahovského či rajhradského kláštera.
Vrcholu dosáhlo zdejší vinařství v 16. a v 18. století, kdy se staly Hustopeče výměrou vinic největší vinařskou obcí Moravy. V roce 1736 vniklo hustopečské Vinařské bratrstvo, které bylo nejdéle působící organizací tohoto typu na Moravě.
Třicetiletá válka znamenala pro zdejší vinice tragédii: v důsledku nedostatku pracovních sil zůstalo po válce plných 90% vinic opuštěných.
Původní stav byl obnoven až po sto padesáti letech. Podle tereziánského katastru byly Hustopeče v polovině 18. století prvním vinohradnickým městem Moravy. Výměra vinic tehdy převládala nad výměrou polí. Prvenství Hustopečí coby největší vinohradnické obce na Moravě trvalo do roku 1900, kdy se v jejich katastru nacházelo 578 ha vinic. Ukončily jej až pohromy v podobě nových chorob vinné révy a první světová válka.
Úpadek zdejšího vinařství pokračoval také během druhé světové války, kdy většina mužů odešla na frontu. Původní německé obyvatelstvo bylo po válce vysídleno, neznalost péče o vinice i sklepní hospodářství ze strany novoosídlenců způsobila mnoho škod. Neošetřované vinice postupně zanikly. Po roce 1955 pak začíná rozvoj velkovýsadeb družstevních vinohradů, ale i malých záhumenkových vinic.
Dnes jsou Hustopeče opět známé jako město dobrého vína. Vinné sklepy se soustřeďují do dvou ulic: Vinařské a Na Hradbách (Turhandly).
Z opevnění dochována kruhová bašta z r. 1510.
Na náměstí novorenes. radnice z let 1905-1906, renes. kašna Žumberák z r. 1595, barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1749 a morový sloup Nejsvětější Trojice z r. 1736.
V renes. domě městské muzeum a galerie.
Pozdně gotická boží muka z r. 1579.
Pozdně gotický kostel po zřícení věže odstřelen r. 1962, na jeho místě vybudován r. 1994 moderní kostel sv. Václava a Anežky České.
Evangelický kostel z r. 1900.
Na Křížovém kopci barokní kaple sv. Rocha z r. 1690, upravena r. 1773 a 1839. Památník T. G. Masaryka, který zde v mládí pobýval, zřízen r. 2006, na hřbitově hrob jeho rodičů.
Kolonie vinných sklepů od 18. stol.

Kategorie a štítky

Nastavení