Název

Sedlec u Mikulova - zámeček Insel (též zvaný Portz) na Novém rybníce a Skalky u Sedlece

Popis

Zámeček Insel u Sedlece
Nachází se na vyvýšenině zvané Tichý ostrov. Obepíná ji jako podkova Nový rybník, který je napájem Hraničním potokem Včelínkem. Ve vrcholové části na kamenné terase se nachází bývalý letohrádek, později přebudovaný na Lovecký zámeček. Nechal jej postavit kolem roku 1629 kardinál Dietrichstein na místě bývalého opevněného bodu. Tehdejší nově zbudovaný rybník dosahoval až k Mikulovu a měl rozlohu více jak 100 ha. Uprostřed něho tak vnikl rozlehlý 14 ha velký ostrov, který byl postupně osázen vzácnými stromy a keři. Letohrádek byl jeho dominantou. Sloužil jako výletní a odpočinkové místo mikulovského panstva. S městem byl spojen jírovcovolipovou alejí a hladinu pak překlenul mnohaobloukový cihlový most. Úpadek ostrovního areálu započal vypuštěním a vysušením rybníka roku 1855 a pokračoval pak po přetnutí ostrova hlubokým zářezem železnice. Zámeček byl udržován až do konce války. Po roce 1945 byl v severní části obnoven rybník o nynější rozloze 31 ha a jižní část byla postupně zanesena náplavy a dnes je zde rozlehlý mokřad. Proto dnešní objekt leží na jakémsi poloostrově a cihlový most vyčnívá nad zarůstající okolní bažinou pouze svou horní částí. V letech 1949-89 byl nepřístupný, neboť ležel v hraničním pásmu. Za tratí směrem k rakouské straně byl zbudován liniový zátaras tzv. železné opony. Po roce 1989 zbyla z objektu pouze ruina, bývalý park zarostl náletovými dřevinami a na celý areál byl neutěšený pohled. Teprve koncem 90. let minulého století se objektu ujímá nový soukromý vlastník a postupně přivádí alespoň severní část ostrova k životu.
Cihlový most na Inselu byl vybudován koncem 30. let 17. století. Most plnil svou funkci až do roku 1855, kdy byl rybník vypuštěn a vysušen. O půl století později byl v jeho blízkosti zbudován násep železničního tělesa.

Sedlecké Skalky leží přímo na česko-rakouské hranici, neboť jejím západním okrajem prochází Hraniční cesta. Původně se jednalo o pastviny, které se po roce 1948 dostaly "za dráty" a nebyly přístupné. Velice se zde dařilo keři višni mahalebce, která se postupně rozrostla po celé kolalitě. Po více jak padesáti letech zde dnes často vytváří již souvislé porosty. Pouze vrcholová část si uchovala lesostepní charakter. Z ní jsou i nádherné rozhledy směrem na Mikulov a hřeben Pálavy. Celé území je pro svoji přírodovědnou hodnotu bylo zařazeno na seznam evropsky významných lokalit a navrženo na přírodní památku.
(Převzato z webu http://www.turistika.cz)

Kategorie a štítky

Nastavení