Název

Sirotčí hrádek nad obcí Klentnice

Popis

Sirotčí hrádek je jednou z nejpěknějších a nejromantičtějších hradních zřícenin. Zřícenina hradu Sirotčí hrádek stojí na severovýchodním výběžku Stolové hory v Pavlovských vrších neboli Pálavě, nad vsí Klentnice na Břeclavsku v Jihomoravském kraji. Sirotčí hrádek je také nazýván Waisenstein, Rasenstein, Rossenstein či Růžový hrádek. Hrad byl vybudován na dvou strmých vápencových skaliscích, oddělených hlubokou roklí. Na přístupnější jižní části stával nepravidelný, přibližně trojúhelníkový blokový palác, do kterého se vstupovalo přístavkem na jižní straně. Na východní straně byla do skály vyhloubena cisterna. Palácové zdivo se dochovalo do výšky asi 8 metrů. Palác byl se severní částí hradu na protilehlém útesu spojen zřejmě mostem nad nejužší částí rokle. Na tomto druhém zhruba obdélníkovém skalisku se dochovaly pouze základy obvodových zdí a spodní část hranolové věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.
Hrad byl zřejmě založen ve 2. polovině 13. století jednou z větví švábského rodu Wehingenů nazývanou Sirotci (Waisové). Od roku 1310 patřil hrad Lichtenštejnům, kteří jej pak drželi více než dvě století. Kolem poloviny 16. století byl Sirotčí hrádek zřejmě opuštěn a změnil se v ruiny. V roce 1590 se hrad poprvé připomíná jako pustý.
Templářská pověst praví:
Na Sirotčím hrádku byl údajně kdysi kastelánem rytíř Čičos, příslušník středověkého rytířského řádu templářů. V době, kdy se měl Čičosovi narodit syn, přišel mu od templářského řádu povolávací rozkaz do jedné ze středověkých bitev. Kvůli narození syna však Čičos odmítl do boje narukovat.
Nedlouho na to se na hrad dostavil komtur, kterého Čičosova žena Růžena požádala, aby šel nově narozenému dítěti za kmotra. Podle tradičního zvyku jméno dítěte vybírá právě kmotr. Komtur nabídku přijal a dal dítěti jméno Orphanus (sirotek).
Po narození dítěte nechal komtur popravit Čičose za zradu templářského řádu a učinil tak Orphana skutečným sirotkem. Poté dal popravit všechny obyvatele hradu (až na jednoho), zatímco vdově po Čišosovi puklo srdce žalem. Komtur z hradu odjel a Orphana vzal s sebou. Ten když se po letech na hrad vrátil, nalezl tam jediného člověka - starce, kterému se kdysi podařilo uniknou komturovu hněvu. Když mu stařec převyprávěl, co se tehdy s jeho rodiči stalo, Orphanus zešílel a od té doby údajně jezdí po nocích na koni ze Sirotčího hrádku na Turold.

Kategorie a štítky

Nastavení