Název

Uherské Hradiště

Popis

Na třech původně pustých ostrovech - území dnešního Starého Města, Uherského Hradiště a Sadů zde v 8. a 9. století vznikal opevněný areál, který vyrostl v jedno z hlavních center Velké Moravy. Po zániku Velkomoravské říše význam tohoto místa až do 13. století pominul. Tehdy začaly loupežné výpravy z východu sužovat nejen majetky velehradského kláštera, ale představovaly natolik vážnou hrozbu, že roku 1257 český král Přemysl Otakar II. rozhodl o založení pevnosti Hradiště na ochranu východní hranice. Obyvateli nového města se stali osadníci z královských Kunovic a klášterního Veligradu (Staré Město). Dvojí osídlení předurčilo vzhled města, v němž vznikly v těsném sousedství dvě trhové osady, každá s náměstím. Obě náměstí spojila dnešní Prostřední ulice a symbolicky uprostřed ní byla v roce 1296 vybrána parcela pro stavbu radnice.
Město vždy osvědčovalo věrnost českým panovníkům, za což bylo odměňováno mnohými statky, výsadami a právy. Největšího rozmachu dosáhlo město za vlády Jiřího z Poděbrad. Uherským Hradištěm se město nazývá poprvé v roce 1587. Následující staletí přinesla řadu nepřátelských vpádů, časté požáry a epidemie. Hradišťská pevnost neodolala jen jednou - Prusům v roce 1742. Svůj strategický význam si město uchovalo až do zrušení pevnosti v r. 1782. K dalšímu rozvoji města došlo v 19. století, kdy se stalo sídlem mnoha úřadů a postupně se rozrostlo i za původní hradby. Původně převážně německé město se koncem 19. století pozvolna změnilo na české. V 90. letech byla postavena řada významných budov, jako byl justiční palác, budova dnešní radnice, bylo vytvořeno nové náměstí F. Palackého. Bouřlivý stavební rozvoj zaznamenalo město také v období první republiky a v poválečné éře.

Zřejmě nejvýznamnější historická památka Uherského Hradiště se nachází v městské části Sady, kde byl objeven církevní komplex, který mohl být sídlem arcibiskupa Metoděje. Zajímavou památkou jsou také zbytky městského opevnění, které pochází z první poloviny čtrnáctého století a ze století sedmnáctého. Městské brány se nedochovaly, zachovala se pouze výpadová branka zvaná Matyášova brána v parku za komplexem jezuitských budov. Dominantou Masarykova náměstí je farní kostel sv. Františka Xaverského tvořící součást areálu jezuitských budov. Na náměstí se nachází barokní kašna s plastikou delfínů a piniovou šiškou. Další pozoruhodnou budovou Masarykova náměstí je barokní lékárna U Zlaté koruny, která slouží svému účelu již od konce
17. století. Jedinou renesanční stavbou ve městě je Dům U Slunce postavený roku 1578. Původně sloužil jako městské skladiště soli, dnes slouží jako hotel (Hotel Fojta, následně přejmenováno na Hotel Slunce). Dvě historická centra Hradiště - Masarykovo a Mariánské náměstí spojuje Prostřední ulice. Stará radnice v Prostřední ulici pochází asi ze 14. století a třebaže prošla řadou pozdějších přestaveb, je řazena k nejhodnotnějším architektonickým památkám ve městě.
Mariánskému náměstí uprostřed vévodí Mariánský morový sloup, postavený jako výraz díků za odvrácení morové epidemie v roce 1715. Na místě sloupu původně stávala kašna, která byla přesunuta na své dnešní místo. Barokní kašna je z konce
17. století a jejím tvůrcem byl Karel Josef Rossi. Nejstarší stavbou ve městě je gotická kaple sv. Alžběty, která po rozsáhlé opravě v roce 1995 dnes slouží jako lékárna. Františkánský klášter byl založen roku 1490. Nejvýznamnější a velmi reprezentativní místností je refektář. V současné době v budově sídlí Okresní archiv. Součástí areálu františkánského kláštera je kostel Zvěstování Panny Marie postavený na přelomu 15. a 16. století. Poblíž kláštera stojí Židovská synagoga postavená roku 1875. Od roku 1967 zde sídlí Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana. Stará pošta, ve které je dnes umístěna Galerie Slováckého muzea, byla postavena původně jako císařská zbrojnice v letech 1721 - 1723 podle plánů Jacoba Albla a Leandra Anqisoly. Po mnoha různých využitích se budova dostala do majetku Slováckého muzea, které zde vybudovalo novou galerii. Slovácké museum sídlí ve Smetanových sadech v budově bývalého hostince Na střelnici postaveného roku 1908. K původní budově bylo přistavěno v letech 1936 a 1940-1942 boční křídlo podle projektu architekta Bohuslava Fuchse.
Barokní kaple sv. Šebestiána na Palackého náměstí byla postavena roku 1715 městskou posádkou jako výraz díku za odvrácení morové epidemie.

Kategorie a štítky

Nastavení